Call of Duty 5 World At War

Poněkud starší kousek z počátku letočního roku klesl na zajímavou cenu a tak jsme se rozhodli, že se na něj zpětně podíváme. Vyplatí se tuto akční hru zakoupit? Více v naší recenzi DS verze.

Nintendo DS je dlouhodobě platforma, která není nakloněna propracovaným střílečkám. Důvodů je několik. Především je to poměrně špatná možnost ovládání, nízký grafický výkon a několik dalších faktorů. Přesto se Activision pustil do převedení dalšího svého počinu World at War, tentokráte skrze společnost n-space. Jedná se sice o starší kousek, ale díky tomu, že je aktuálně v prodeji za příjemnou cenu zhruba 800Kč (můžete ji přímo zakoupit u našeho partnera, obchodu Surtep.cz), je vhodná příležitost se na ní podívat.

V rámci tří různých kampaní se tentokráte podíváme k japonským břehům, kde se odehrávala jedna z velkých kapitol druhé světové války. Mezitím se také podíváme na rusko – německé bojiště v Evropě. Příběhy se souběžně prolínají, takže nehrozí stereotypnost. Bojiště jsou vymodelována v tmavých barvách s velkým podílem zelené barvy. Jsou sice trochu hranatá a textury nejsou nijak extra detailní, ale to již jde na úkor platformy. Naopak velmi dobře vypadají různé detaily na bojišti jako jsou pytle, bedny, různé vybavení a podobně. Vše pak vypadá poměrně živě a líbivě. Navíc se mírně zvýšil počet jednotek, které můžou být současně na displeji

Číst zbytek tohoto příspěvku »

Pátý přírůstek do řady válečných FPS se vrací ke kořenům, protože opět zobrazuje vojenské běsnění za 2. světové války. V souladu s podtitulem se bojuje rovnou na několika frontách. Největší díl koláče si ukusují bitvy proti fanatickým Japoncům v Pacifiku, konkrétně při dobývání ostrova Okinawa. Sem se podíváte v polovině z celkových 15 levelů. Šestice misí pro změnu mapuje sovětský postup na Berlín a jeho dobytí. Jediná úroveň z úvodu komunistického tažení je situována do trosek Stalingradu.

• Dva vojíni, kteří se neznají

Vše začíná osvobozením zajatého amerického vojína Millera na atolu Makin v roce 1942, což je první ze dvou nemluvných charakterů, které se vám dostanou do rukou. Jeho sovětský protějšek Dimitrij Petrenko náhodou přežije mezi mrtvolami ve stalingradském kotli, aby se po tankové jízdě do Berlína angažoval při známém vyvěšování sovětské vlajky nad německým Reichstagem na sklonku války v roce 1945. V singleplayeru tedy nelze hrát za žádnou „špatnou“ stranu, pouze za spojence.

O nějaké větší návaznosti jednotlivých válečných kampaní (něco jako byly součinné operace v minulém dílu), které se postupně střídají (první tři v Pacifiku, pak Stalingrad, pak Německo, zase dvě americké…) tady nemůže být ani řeč. Dokonce nejsou ani chronologicky seřazeny podle válečných let, protože se vrátíte o několik roků nazpět (mise v roce 1945, video, a najednou hrajete za jinou postavu v roce 1942). Nicméně díky střídání trojice lokací je postaráno o slušnou rozmanitost oblastí, kde se bojuje, a o to tady asi šlo především.

• Pozor, past!
Nebezpečím v Pacifiku jsou šikmoocí odstřelovači schovaní v korunách palem, přičemž není zrovna snadné je najít. Když je ale zabijete, zůstanou se nad bojištěm efektně houpat hlavou dolů na svém jistícím laně. Vůbec, japonští bojovníci jsou hodně zákeřní a často překvapí umným zamaskováním, kdy ve vysoké trávě čekají na váš příchod. Nebo rovnou vydlabanými úkryty v zemi, kdy na „váš povel“ (rozumějte příchod) vylétnou zpod travnatého poklopu jako čertíci z krabičky. Zbytek Japonců se na vás často vrhne sprintem s bodákem za zběsilého povyku „Banzaiiii!!!!!“.

Číst zbytek tohoto příspěvku »

Na prezentaci pátého Call of Duty toho vývojáři ze studia Treyarch moc nového neřekli, alespoň pro toho, kdo četl dřívější preview a zpravodajství. Většinu dojmů jsem proto musel čerpat z dvacetiminutové kooperativní ukázky úrovně Hard Landing Zone. A bylo na co se dívat. Nejzajímavější však bylo porovnávat to, co nám řekl Daniel Suarez, výkonný producent hry, se skutečností. A předem musím říci, že Daniel logicky vychvaloval CoD5, jak to jen šlo, ale v některých aspektech potom „skutek utek“.
• Teorie na úvod
Na počátku nám osvětlil, proč se série vrací do druhé světové války: „Modern Warfare byla velmi úspěšná hra a mnozí tvrdí, že v podstatě znovu nastartovala zájem o střílečky z moderní doby. S World of War chceme dosáhnout toho samého, tedy oživit zájem o střílečky z druhé světové války a nastavit nové standardy.“ COD4 zároveň byla první hra v sérii určená pouze pro dospělé publikum (od 18 let). Tím samým směrem šli Treyarch, kteří tvrdí, že kutí tu nejsyrovější, nejintenzivnější a nejbrutálnější střílečku z druhé světové války.

Číst zbytek tohoto příspěvku »

Příští Call of Duty se zdá být plné překvapení. Nebude se odehrávat jen v Pacifiku, rozhodně nepůjde o nejmírumilovnější díl série a neabsolvujete ho pouze sami – detaily o všem.

Vlastnosti Call of Duty 5 mohou být sebezajímavější, ale jeho jménu se bude člověk jen těžko nesmát. Prý „Svět ve válce“. Snad to nejtuctovější, co lze vymyslet, téměř konkurence pro skvosty typy „PizzaDude“. Navíc to ani nemá s náplní hry tolik společného. Až jednou třeba vyjde CoD z první světové, Afghánistánu, Koreje a Vietnamu a Activision to celé, plus staré díly, vydá v jedné velké Call of Duty kompilaci, pak to může být „World at War“. Ovšem teď… teď fakt nevím. Nebyl by výstižnější název třeba Pacifik v plamenech…? Ale kšá, rejpale jeden! Co takhle začít povídat o hře samotné?

• Stará známá doba
Po velikém skoku Call of Duty 4: Modern Warfare směrem do současnosti se páté CoD „tradičně“ vrátí do druhé světové. Stejně jako v případě CoD3, i na tomto dílu pracuje studio Treyarch. Ačkoliv jejich předchozí dílko bylo povedené, oné pověstné Call of Duty kvality nedosáhlo a oni teď dostali jedinečnou šanci napravit si reputaci.
Číst zbytek tohoto příspěvku »